Portál občana

Přístup do Portálu občana.

Dnes je

Datum: 23.08.2017
Svátek má: Sandra
Nejbližší akce

Vybíráme z galerie
IMG_1707 (4).jpg

Historie obce

9.11.2015   Obec Ruda nad Moravou  


Historie Rudy nad Moravou

 Pod latinským názvem Ferreus Mons ("Železná hora") se vesnice objevuje v pramenech od počátku 14. století. Již tehdy zde byl kostel a fara, jež od roku 1350 náležela k nově vytvořenému biskupství v Litomyšli. Ruda tehdy zřejmě příslušela k zábřežskému panství pánů ze Šternberka. V roce 1397 byla markrabětem spolu s dalšími osmi vesnicemi udělena Petrovi z Kravař a tehdy se začal vytvářet zárodek budoucího rudského panství. Jeho majiteli byli od roku 1447 Tunklové z Brníčka, v letech 1508-1512 Mikuláš Trčka z Lípy a téměř do konce 16. století páni z Boskovic. V roce 1596 kupoval rudské panství, které bylo vyděleno ze zábřežského panství a tvořilo jej 17 vesnic, majitel Velkých Losin Jan ml. ze Žerotína. Další majitel Bernard ze Žerotína postavil v Rudě počátkem 17. stol. renesanční zámek. Po porážce na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a v roce 1622 získal rudské panství Karel z Lichtenštejna.

Za nových majitelů se stal zámek jen sídlem hospodářské správy. V průběhu třicetileté války bylo panství značně poničeno, zámek přišel o většinu vybavení, a to co zůstalo, odvezli nebo zničili v roce 1643 Švédové. Od té doby má zámek nevalnou pověst panského německého úřednictva. Po první světové válce je znárodněn, je v něm zřzena škola a slesní správa.

Jak obec ke svému jménu přišla:

České jméno obce je spojeno s ložisky železné rudy, která se v okolí kdysi v minulosti těžila. Přívlastek "nad Moravou" byl k názvu přidán v roce 1880, aby byla vesnice odlišena od jiných lokalit stejného jména. Dolování rudy připomíná také postava horníka při práci, zobrazená na obecní pečeti ze 17. stol. Složitý národnostní vývoj vedl v roce 1896 k rozdělení na dvě samostatné obce, českou Horní Rudu a německou Dolní Rudu. Po I. světové válce byly obce v roce 1920 opět sloučeny.

Historické zajímavosti:

  • V katastru obce se nachází vzácná památka, kterou je čtyřkřídlý patrový zámek z roku 1610 s ohradní zdí, dílo pozdně renesanční architektury. Je uzavřen arkádovým nádvořím a hranolovou vestavěnou věží.
  • Empírový komplex bývalého lihovaru se dochoval v původní dispozici z první poloviny 19. stol. Funkční a urbanistickou součástí bývalého lihovaru je dům čp. 72 z první třetiny 18. stol.
  • Památkou empírové architektury je také dům čp. 3 z roku 1818.
  • Památkově chráněny jsou barokní socha Panny Marie z roku 1715, sousoší sv. Josefa Pěstouna z roku 1729, klasicistní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1789 a empírové rustikální sousoší Kalvárie z roku 1825.
  • Architektonickou dominantou obce je kostel sv. Vavřince.

Historie Hostic

 V úzkém údolí podél potoka Pstruhovec vznikly v druhé polovině 14. stol. dvě vsi, které byly pojmenovány podle dálkových obchodníků, kteří tudy od Bludova přes Rudu a Hanušovice putovali dále do Slezka a Polska. Tito obchodníci si zdejší závětrné údolí zvolili za místo vhodné k odpočinku a k přenocování. Proto se jim říkalo hosti, hosté a ves pak byla nazvána Hostyz. Na obecní pečeti byla zobrazena radlice. Od svého vzniku patřily tyto vesnice k rozsáhlému zábřežskému panství a poprvé se připomínají v listině vydané v roce 1397. V prodejné smlouvě z roku 1447 jsou obě vesnice jmenovány Horní a Dolní Hostycz, proto pozdější pojmenování na Hostice (množné číslo). V té době pracovaly u Rudy tři železné hamry, které spolu s vedlejšími provozy byly hlavním zdrojem obživy pro místní obyvatele. V listině z roku 1490 se uvádí ves Hostice a ves Pustá Hostice. Touto pustou vsí bje míněn původně Malý Hostýz, později Horní Hostycz, kde došlo koncem 15. stol. snad v důsledku Česko-Uherské války k poklesu počtu obyvatelstva. Osada však zcela nezanikla a v pozdější době byla znovu osídlena. Název "Pustá" se pro tuto část obce udržel dodnes.

Markrabě Jošt dal Hostice roku 1397 připsat i s Rudou Petrovi z Kravař. Od roku 1509 náležely Janu Tunklovi a roku 1512 připadly Ladislavu z Boskovic. Po roce 1589 přešly do rukou Velena ze Žerotína a po bitvě na Bílé Hoře byly přiděleny rodu Lichtenštějnskému za věrné služby císaři Ferdinandu II. Habsburskému. V roce 1596 byla od zábřežského panství část jeho území oddělena a na severní Moravě tak vzniklo nové panství. Jeho správním i hospodářským střediskem se stala Ruda. Součástí nového rudského panství se staly vsi Hostice a Štědrákova Lhota. V druhé polovině 17. století se začali rolníci v Hosticích zajímat o pěstování lnu a tak došlo k rozvoji lnářství a plátenictví. V 18. stol. dva ze tří hamrů u Rudy pro nedostatek železné rudy zanikly a byly přestavěny na mlýny.

Nejdéle se v provozu udržela huť v Aloisově, ta v roce 1873 vyhořela a v krátké době byla přebudována na papírnu, ve které našlo práci mnoho místních občanů. Po roce 1848 byly Hostice připojeny k politickému a soudnímu okresu Šumperk. V roce 1878 byla vybudována železniční trať od Šternberka přes Šumperk a Hanušovice do Čech s nádražím v Rudě nad Moravou. Tím byly Hostice lépe spojeny se světem.

V roce 1887 byla postavena budova chudobince, jako útulku pro místní chudé, nemajetné občany. V roce 1878 byla v Hosticích postavena budova školy, která byla postupně rozšířena na trojtřídní.

Sbor dobrovolných hasičů byla v obci založen v roce 1890. Hasiči se těšili značné vážnosti a úctě všech občanů, protože v obci s dřevěnými chalupami, kde se svítilo petrolejovými lampami nebo svíčkami, docházelo k požárům. S pomocí hasičů se dařilo takovéto škody zmírňovat.

Silnice přes obec byla postavena v roce 1922 a instalace elektrického vedení v obci byla ukončena v roce 1930. Mezi oběma světovými válkami sloužila veřejnosti také Národní jednota, která měla na starosti obecní knihovnu. Na podzim roku 1938 byla vesnice krutě poznamenána okupací, když nacistická vojska obsadila sudetská území a Hostice se staly součástí Velkoněmecké říše. Všechny spolky byly rozpuštěny a jejich majetek si zabrali Němci. Po osvobození se začal v obci nadějně rozvíjet čilý kulturní ruch. Nově vzkříšený odbor Národní jednoty však byl po únorových událostech v roce 1948 výnosem KNV zlikvidován. Po předběžném založení Jednotného svazu českých zemědělců v červnu 1946, došlo v roce 1957 k založení JZD. V roce 1960 byly Hostice přičleněny k Rudě.

Historie Hrabenova

Hrabenov je jednou z osad na Šumpersku, jež byly pojmenovány po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Obecní pečeť měla ve znaku koš s uchem. Vesnice se v pramenech poprvé připomíná v roce 1480 jako majetek Jiřího st. Tunkla. V 16. století tvořila spolu s Českým Bohdíkovem malý statek, který byl v držení Tobiáše Prokopa z Velenic a od roku 1578 Odkolků z Oujezdce. Těm byl pro účast na stavovském povstání zkonfiskován a v roce 1622 připojen k rudskému panství, které získal Karel z Lichtenšteina. Koncem 18. stol. byla postavena kaple a v té době začíná vyučování v soukromých domech. Budova školy byla postavena v roce 1820. Po roce 1848 byl Hrabenov připojen k politickému i soudnímu okresu Šumperk. Příznivá poloha v blízkosti průmyslového Šumperka, papíren v Aloisově a Olšanech a průmyslových podniků v Rudě se pozitivně projevila v dynamice rozvoje obce. Bohatství okolních lesů využívala zdejší výroba dřevoviny, kterou v roce 1864 odkoupila papírna v Olšanech a v roce 1874 byla nahrazena brusírnou dřeva firmy Karger, provozovanou ještě po roce 1945. V roce 1877 zahájila výrobu octárna a konzervárna a cihelna. Hrabenovská škola byla postupně rozšířena na pětitřídku. V meziválečném období byl v provozu kamenolom a cihelna. Po roce 1945 ještě vzrostla orientace Hrabenova na sousední Rudu a blízké okresní město. Až po delším úsilí bylo v Hrabenově v roce 1957 založeno JZD a v roce 1971 bylo připojeno k zemědělskému družstvu v Rudě nad Moravou. Od roku 1980 je Hrabenov součástí Rudy nad Moravou.

 

Kontakty

Adresa:
Obecní úřad Ruda nad Moravou
9. května 40
789 63 Ruda nad Moravou

Úřední hodiny:

Po: 7:00 - 12:00 12:30 - 17:00
Út: 7:00 - 12:00 12:30 - 15:30
St: 7:00 - 12:00 12:30 - 17:00
Čt: 7:00 - 12:00 12:30 - 14:00
Pá: 7:00 - 12:00 12:30 - 14:00

Telefon: 583 301 612
Datová schránka: iq3bbni
E-mail: obec@ruda.cz
Bankovní spojení:
ČS OLOMOUC 1903865309/0800

Mapa

všechny kontakty
Hlášení rozhlasu na váš e-mail

Chcete-li dostávat hlášení rozhlasu, tak stačí zadat do níže uvedeného formuláře vaši e-mailovou adresu.